Dokument co se nepoved

by Filip Johánek

/
  • Streaming + Download

    Includes high-quality download in MP3, FLAC and more. Paying supporters also get unlimited streaming via the free Bandcamp app.

      name your price

     

1.

about

Site-specific sound document realised by Filip Johánek thematises spaces of Brno streets with persons who spend their certain part of their common days and methods of their livelihood. The story of sound document is filled by situations in which these persons interact with their surrounding and public space.

--------------------------------------------------------------------------------
--------------------------------------------------------------------------------

Tématem dokumentu jsou osoby, které na ulici tráví určitou část svého běžného dne a způsoby jejich obživy. Jeho příběhem jsou situace, ve kterých tyto osoby vystupují a interagují se svým okolím ve veřejném prostoru.

Při každodenním průchodu veřejným prostorem, konkrétně zejména brněnskou ulicí Českou a Masarykovou, jsem začal velmi silně vnímat, že jsme vystaveni zajímavému mixu osob, které s námi z pozice veřejného prostoru komunikují. Nejedná se pouze o lidi bez domova, svoji pozornost chtějí také lidé, kterým se veřejný prostor stal pracovištěm – dealerky a dealeři mobilních služeb, brigádnice a brigádníci podávající letáky, fundraiserky a fundraiseři Amnesty International, Greenpeace či Hnutí Duha, svědci Jehovovy či zástupci mormonské Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Začal se tak rýsovat nový námět, který v sobě zahrnoval zvukové zmapování jednání v nuzných životních podmínkách žijící skupiny lidí a zároveň skupiny, sestávající z osob, která, zjednodušeně řečeno, tráví na ulici svojí pracovní dobu. Výsledkem se stal zajímavý kontrast.

Použitá technika
Zoom H4n, směrový mikrofon Rode videomic

Pro zvukové zobrazení každého z nahrávaných subjektů jsem zvolil tři
základní obsahy záběrů. První měl zaznamenat zvukový projev subjektu, který by co nejsrozumitelněji vypovídal o způsobu obživy jedince. Druhý se pak měl pokusit o zachycení situace, ve které by dokumentovaná osoba interagovala při svém způsobu života či obživy s osobou jinou, například se svým „klientem“, další osobou nebo se mnou. Ve třetím jsem si nahrál ruchy pro potřeby postprodukce.

Postavy
Zaměstnanec deníku Metro
S brigádníkem ve věku důchodce rozdávajícím periodikum Metro na Konečném náměstí byla spolupráce snadná. Podařilo se mi (nepříliš zřetelně) nahrát zvukový otisk jeho způsobu obživy. Dostatečně srozumitelné interakce s jeho klienty jsem si přes velký hluk sice nezaznamenal, brigádník se však nečekaně rozmluvil a díky největšímu obsahu poskytnutých informací a jeho vypravěčskému talentu jsem jeho promluvami dokument otevřel a uzavřel. Vyskytla se také nečekaná situace, ve které byl roznašeč Metra přistižen při kouření svým nadřízeným. Tu jsem pro svoji velkou funkčnost a dramatičnost do výsledného tvaru také použil.

„Kazatel“
Nahrál jsem si vždy delší časový úsek na jednom místě, po několika minutách jsem si to samé zaznamenal z místa jiného. Zde jsem použil metodu přibližování a oddalování se zdroji, které jsem, pokud to bylo možné, aplikoval na každého dalšího respondenta a jeho situaci. Utvořil jsem si tak pro sebe zásobárnu „přirozených fade-inů a fade-outů“, v jejichž pozdější širokou možnost uplatnění jsem doufal. Jediný problém, který jsem zaznamenal, byl při snaze o zaznamenání rychlého přechodu z prostředí bez kazatelových promluv do prostředí s jejich zřetelnou slyšitelností. K tomu jsem se chystal použít východ z obchodu Baťa. Jeho hlídač, který rozpoznal, že něco nahrávám, mě přinutil, abych nahrávání zastavil.

Prodavači Nového prostoru
Jedna z nejznámějších postav brněnských ulic, prodavač Nového prostoru Jarda, se pro účely dokumentu také projevil obsahově zajímavým způsobem. Zvukově věrnou situaci znázorňující jeho zdroj obživy, tj. promluvu „Nový prostor je tu pro vás. Nové číslo časopisu Nový prostor. Nový prostor, časopis, který pomáhá sociálně slabším […].“, se podařilo zachytit z mnoha míst, mezi které patřilo i okno domu nad tramvajovou zastávkou Česká, který jsem zvolil pro znázornění Jardy v kontextu městského ruchu. Podařilo se mi také zaznamenat Jardovu interakci s bývalým prodavačem Nového prostoru. Oba mě k sobě přizvali při kouření cigarety a já jsem měl tak možnost nahrát metodou „skrytého mikrofonu“ jejich rozhovor. Ač mnou netázán, se bývalý prodejce trochu rozpovídal o své minulosti v Novém prostoru.

Dealerka mobilních služeb
Tato slečna pravděpodobně nahrávání také nezaznamenala. Tradiční klientský rozhovor se mnou udělala po mém dotazu, co nabízí.

Dealeři mobilních služeb + respondentky
Dva dle promluv zjevně nezkušení dealeři se objevili v zorném úhlu mikrofonu právě ve chvíli, kdy jsem si upravoval umístění rekordéru a sluchátek. Zapnul jsem tedy nahrávání, podle sluchátek nasměroval mikrofon co nejpřesněji na zdroj zvuku a nahrál celý jejich nejméně dvacet minut trvající rozhovor s dvěma klientkami. Mladí mužové, evidentně velmi sebevědomí, v něm neprodávali ani tak služby svého operátora, jako se snažili zaujmout své potenciální klientky. Jakýkoli pokus o osobní kontaktní údaj na klientky ale skončil jako neúspěšný. Výsledná úroveň zaznamenaného zvuku byla natolik nedostačující, že jsem mohl pro účely dokumentu použít pouze velmi krátkou část. Sejmul jsem tedy zajímavý rozhovor odehrávající se na pozadí tématu dokumentu, ale bohužel se stal takřka nepoužitelným.

Pouliční hudebník (kytarista) se svojí partou na Masarykově ulici
U všech hudebníků, které se mi podařilo nahrát, jsem volil stejnou metodu přistoupení k jimi produkovanému hudebnímu zvuku. Stylizoval jsem sám sebe jako jejich náhodného kolemjdoucího posluchače a v rámci svého fade-inového a fade-outového plánu jsem se ke každému z nich začal přibližovat ze vzdálenosti, kdy jejich hudební produkci převyšoval ruch města. Když jsem se dostával těsně k nim, z celku jsem se propracoval k polocelku. Na samotné dynamické špičce jsem hodil minci a ve všech případech se mi dostalo poděkování. Do jisté míry jsem tak záznamy pouličních hudebníků standardizoval. Zaznamenal jsem jejich způsob obživy, hudby a stejně tak cinknutí mince, které, jak jsem doufal, jasně označí pouličního hudebníka. U kytaristy na Masarykově ulici jsem také sejmul rozhovor hudebníka s jeho známými. Hlavním tématem byla otázka místa noclehu. Stejně jako u dealerů služeb Vodafone jsou tyto promluvy obklopené hlukem ulice ne každým dešifrovatelné a proto musely být výrazně kráceny.

Popeláři
Nahrál jsem pasáž krátkého rozhovoru řidiče s jeho známým, která posluchače místně ukotvila (náměstí), popelářské auto a zvuky vysypávání odpadků.

Květinářky s kolegou zelinářem
Na Zelném trhu mi trvalo velmi dlouho, než se mi podařilo zvolit stánek, který bude zvukově charakteristický, nebude ve zvukovém zákrytu za nějakým jiným, nebude příliš blízko kašně, jeho zákaznické návštěvy budou časté a jeho majitelé budou ochotní se nechat natáčet. To se mi povedlo na třetí pokus a natočil jsem tak rozhovory o sázení či vhodném způsobu pěstování květin. Do interakce mezi stánkařkami vstoupil muž, pravděpodobně jejich známý, který jim popisoval, kolik lidí jim dnes ze svého stánku poslal. Rozhovor se vedl v odlehčeném tónu, který lehce zvážněl, když si muž řekl, co za to hodlá chtít.

Pouliční hudebník (kytarista) na České ulici
Kytaristu jsem zachytil také pomocí „přirozeného fade-inu a fade-outu“.

Pouliční hudebník (houslista) na Masarykově ulici
Stejným způsobem jsem natočil také houslistu na Masarykově ulici.

Všechny mnou snímané výpovědi byly obklopeny relativně velkým hlukem, který ale měl ve většině případů zároveň tu schopnost určit, kde respondent je a co právě dělá. Ruchů navíc jsem potřeboval tedy jen velmi málo. Zaznamenal jsem zvuk nádraží, zpívajících ptáků a tramvajové zastávky Česká z okna bytu. Nakonec jsem využil jen zvuk nádraží jako symbol dřívějšího pracovního zařazení brigádníka rozdávajícího Metro.

Na samotném začátku postprodukce jsem se v závislosti na sesbíraném materiálu rozhodl, že jsem schopen a chci přistupovat k látce lineárně. V postprodukci jsem při montáži sice měnil pořadí jednotlivých úseků výpověďových celků, ale vždy jsem zachovával v rámci jedné, dvou či tří stop (v závislosti na náročnosti propojování jednotlivých stavebních kamenů respondentových výpovědí) lineární průběh promluv.

Vystavěl jsem montáž pouze na zvucích, které jsem nahrál při sběru na brněnských ulicích včetně hudebního zvuku. Ten jsem nechal zaznít celkem třikrát z nástrojů pouličních hudebníků.

Z hlediska stylistických figur se mimo několika metafor jednalo o elipsu, která je použita při zobrazení poslední postavy, zaměstnance Metra, který je svým nadřízeným kárán za to, že kouří ve službě. Po první větě „Si ze mě děláš prdel, ne?“ si nadřízený vezme podřízeného stranou a daleko za možnostmi našeho sluchového aparátu mu něco vysvětluje. Po projetí několika automobilů a zvuku tramvaje konečně slyšíme opět hlas podřízeného, který mi vysvětlí, že byl pokárán za to, že kouřil. Co se děje přibližně deset až patnáct sekund „mimo záběr“ nemůžeme slyšet, avšak si to můžeme domyslet. Flash-back jsme použil v místě, kde zaměstnanec Metra vzpomíná na práci, kterou dělal před odchodem do důchodu, mistra posunu u Českých drah v Brně. Ve velmi malé vzdálenosti od této promluvy jsem umístil zvuk brněnského nádraží, konkrétně promluvu „Vlak zde jízdu končí“ doplněnou o zvukový signál upozorňující na začátek hlášení nádražního automatu. Metonymii jsem použil při snaze spojit promluvy prodejců Nového prostoru a dealerky mobilních služeb. Jarda a jeho známý se baví o mobilním telefonu, o nabíječce a vybité baterii. Náhle se do jejich rozmluvy ozve typický zvuk, bzučení, který vydává mobilní telefon, pokud je v blízkosti reproduktorů a kolem něj proběhne nějaký signál.

Častým záběrem byl u mě celek. Takto jsem zaznamenával každého v jeho situaci, v jeho způsoby obživy či života. Poté se mi u některých nahrávaných podařilo zachytit jejich situaci v polocelku, tj. v rozhovoru se zachycením okolního prostředí. Na detail jsem na často hlučném prostředí ulice rezignoval. Z hlediska fokusu v technickém smyslu, tedy vzdálenosti mikrofonu od snímaného objektu, jsem nejvíce oddálil úhel pohledu ve snaze o velký celek z okna domu nad tramvajovou zastávkou Česká.

Ve zvukové stopě je tolik hlasitých hlukových míst z toho důvodu, protože jsem se snažil ukázat, jak svůj den prožívají. někteří respondenti mající svůj zdroj obživy ve zvukově často nepříjemných. částech města.
(Filip Johánek)

credits

released September 10, 2016

tags

license

about

Skupina Brno, Czech Republic

contact / help

Contact Skupina

Streaming and
Download help